Archiv - Co hradí pojišťovna

Jaká je situace v ČR?

Celková spotřeba proužků za rok je v ČR v současné době          39 298 000 kusů.
Počet pacientů, kteří provádějí selfmonitoring je 170 644 pacientů, tento počet se každoročně v posledních době navyšuje cca o  8 000 až 10 000 pacientů ročně. Z tohoto počtu je 85 166 (50 %) pacientů léčených intenzifiko-vanou inzulinoterapií (na ty připadá celkem 86 % všech proužků), 38 341 (22 %) pacientů léčených konvečním inzulinovým režimem (na ty připadá 10 % všech proužků) a 38 028 (22 %) pacientů léčených perorálními antidiabetiky (3 % všech proužků). Pacienti léčení intenzifikovaným inzulínovým režimem se průměrně měří 1,1x denně  (ve Francii je to pro srovnání cca  3,6x denně, v Německu cca  4,1x denně), pacienti konvenčním inzulínovým režimem se u nás měří 0,3x denně a pacienti léčení perorálními antidiabetiky 0,1x denně.

Pravidla pro úhradu měřících proužků a glukometru

aneb co diabetikům hradí pojišťovna

Nákup glukometru	Hradí zdravotní pojišťovna jednou za 10 let všem pacientům, kteří si aplikují inzulin více než 3x denně (pacientům léčeným dietou nebo tabletami glukometr nehradí)
50 ks měřících proužků/ rok	Hradí zdravotní pojišťovna pacientům, kteří se léčí dietou
100 ks měřících proužků/ rok	Hradí zdravotní pojišťovna pacientům, kteří se léčí tabletami
400 ks měřících proužků/ rok	Hradí zdravotní pojišťovna pacientům, kteří užívají inzulin více než 3x denně, nebo mají inzulinovou pumpu (bez nutnosti schválení revizním lékařem)
600 ks měřících proužků/ rok (do celkového počtu 1000 ks proužků za rok)	Hradí zdravotní pojišťovna pacientům, kteří užívají inzulin více než 3x denně, nebo mají inzulinovou pumpu (po schválení revizním lékařem)
Nad 1000 ks měřících proužků/ rok	Hradí zdravotní pojišťovna dětem do 18 let a těhotným ženám (vždy však záleží na podmínkách a vnitřních pravidlech dané zdravotní pojišťovny)

Proč by se pacienti měli měřit častěji

Ke zlepšení kompenzace a prevenci dlouhodobých komplikací cukrovky (zejména je-li léčená inzulinem) je nezbytně nutné, aby pacienti prováděli selfmonitoring častěji a byli schopni na základě jeho výsledků sami upravovat dávky inzulínu.

K dosažení tohoto cíle by mělo být množství proužku hrazené zdravotními pojišťovnami vyšší, a to i pro pacienty, kteří dosud nejsou léčeni inzulinem.

Selfmonitoring glykémie totiž slouží nejen k úpravě léčby pacientem či lékařem, ale má pro pacienta nemalý edukační význam (úpravy diety) a především umožňuje nemocnému aktivní podíl na léčbě cukrovky a zvyšuje jeho motivaci, což je pro dosažení uspokojivé kompenzace nezbytné.

Proto apelujeme na pacienty s cukrovkou, aby selfmonitoring nepodceňovali a pravidelně se měřili.